Jestli jste si nejdříve přečetli můj profil, tak víte, že jsem byla v červnu 2010 vybrána do národního vedení AIESEC v Íránu. Někteří z vás si možná říkáte: ta holka se zbláznila - vždyť Írán je země teroristů, ženy chodí zahalené v černém a alkohola sex jsou tu největší tabu. Když jsem se v březnu 2010 na svou pozici hlásila, myslela jsem si to samé. Pak mi ale pár lidí, kteří už Íránu byli, otevřeli oči a já zjistila, že pravda o Íránu, kterou známe my v ČR se hodně liší od skutečnosti.

Tento blog je věnován všem, kteří mají zájem se dozvědět jaký Írán skutečně je. Budu se zde snažit popsat vše, co zažiju za 10 měsíců, které tu mám strávit na místní pobočce AIESEC.

sobota 20. listopadu 2010

Jídlo a pití

Pokud jste milovníkem české kuchyně, asi si na jídlo v Íránu budete zvykat delší dobu. Oproti českému jídlo, íránské jídlo je velmi suché a chuť není tak sladká jako české omáčky, ale jakmile tu strávíte delší dobu, zvyknete si a íránské jídlo budete milovat.

Nejčastějším jídlem je kebab - nepředstavujte si však kebab v housce, který dostanete v Praze na Václaváku - ten je totiž turecký. Íránský kebab je většinou kuřecí maso (kousky) ogrilované a podáváné s rýží nebo chlebem (v Íránu najdete mnoho druhů chleba, všechny jsou však dlouhé nebo oválné placky - něco jako pita chléb), ogrilovaným rajčetem a čerstvými bylinkami a jogurtem (většinou víceprocentním). Místo kuřecího můžete také zkusit skopové (já jsem mu zatím nepřišla na chuť, možná ale vám chutnat bude).

Pokud rádi jíte příborem, tady si rychle odvyknete. Za dva měsíce, co jsem tu, jsem jedla vidličkou a nožem jen jednou a to když jsem vařila pro své kamarády české jídlo. Většinou se tu používá jen vidlička nebo jen lžíce a někdy ani jedno - jídlo si prostě nabíráte z misky chlebem.

Typické je také sdílet jídlo - každý si objedná své jídlo, ale nakonec zkusí od každého druhu na stole alespoň trochu. Pravdou také je, že v Íránu nikdy nejíte sami - i když jste jste si uvařilli/objednali jen pro sebe, vaši íránští přátelé si vždy zobnou. A očekávají, že vy si zobnete také, až oni budou mít své jídlo - být zde lakomý a nechtít s nikým sdílet své jídlo je považováno za neslušné.

Pokud jste milovníkem ovoce, zde budete jako v ráji - najdete tu každý typ ovoce, který roste na Zemi - ať už vypěstovaný v Íránu nebo dovezený odjinud, najdete zde všechny druhy. Ceny nejsou tak nízké jak byste očekávali, ale kilo ovoe se tu dá koupit kolem 50 Kč (záleží na druhu). Pokud však budete chtít vařit české jídlo, počítejte s tím, že tu neseženete ingredience - já se snažila uvařit svíčkovou, ale kořeny petržele a celere se zde dávají kravám a do města se dostanou jen stonky a o množství různých druhů koření, které seženete v Tescu, si nechte jen zdát.

Najdete zde také neskutečné množství různých druhů pití - džusy, sladké limonády, nealkoholické pivo s ovocnou příchutí (ananas, jablko, hrozny, granátové jablko). Jediné, co tu nenajdete (alespoň ne legálně) je alkohol. Místo toho si však můžete v restauraci objednat čaj a vodní dýmku a pobavit se i bez alkoholu.

Žádné komentáře:

Okomentovat