Jestli jste si nejdříve přečetli můj profil, tak víte, že jsem byla v červnu 2010 vybrána do národního vedení AIESEC v Íránu. Někteří z vás si možná říkáte: ta holka se zbláznila - vždyť Írán je země teroristů, ženy chodí zahalené v černém a alkohola sex jsou tu největší tabu. Když jsem se v březnu 2010 na svou pozici hlásila, myslela jsem si to samé. Pak mi ale pár lidí, kteří už Íránu byli, otevřeli oči a já zjistila, že pravda o Íránu, kterou známe my v ČR se hodně liší od skutečnosti.

Tento blog je věnován všem, kteří mají zájem se dozvědět jaký Írán skutečně je. Budu se zde snažit popsat vše, co zažiju za 10 měsíců, které tu mám strávit na místní pobočce AIESEC.

sobota 20. listopadu 2010

Cizí jazyky

Pokud jedete do Íránu, připravte si alespoň pár frází ve farsi – ne všichni umí anglicky. Pokud se budete stýkat se studenty, ti samozřejmě umí anglicky a často i základy jiných jazyků jako němčina, francouzština (a stoprocentně budou chtít umět česky, pokud je naučíte pár slov). Ale v obchodě nebo v taxíku vám je angličtina téměř k ničemu. Pokud půjdete nakupovat a nechcete se farsi učit, stačí si zapamatovat, že ceny zboží jsou téměř stejné jako v ČR.
Co když mě někdo osloví na ulici nebo pozve k sobě domů?
Když vás někdo osloví na ulici, je to pravděpodobně proto, že vypadáte jako cizinec – a Íránci prostě cizince milují. Budou se Vás ptát, odkud jste a, co je nejdůležitější, co si myslíte o Íránu a jak se vám líbí – pro jistotu se tedy naučte kdo je prezidentem a kdo je jejich duchovním vůdcem, ale do vášnivých debat o politice nebo náboženství se nepouštějte – na veřejnosti nikdy. Stačí říct, že o politické situaci moc nevíte.
Pokud vás někdo pozve na oběd nebo na čaj, neodmítejte (pokud nejste sama žena a pozve vás muž) – nejen že je to neslušné, ale je to pro vás unikátní příležitost vidět, jak Íránci žijí a můžete zkusit typické Íránské jídlo.

Žádné komentáře:

Okomentovat