Jestli jste si nejdříve přečetli můj profil, tak víte, že jsem byla v červnu 2010 vybrána do národního vedení AIESEC v Íránu. Někteří z vás si možná říkáte: ta holka se zbláznila - vždyť Írán je země teroristů, ženy chodí zahalené v černém a alkohola sex jsou tu největší tabu. Když jsem se v březnu 2010 na svou pozici hlásila, myslela jsem si to samé. Pak mi ale pár lidí, kteří už Íránu byli, otevřeli oči a já zjistila, že pravda o Íránu, kterou známe my v ČR se hodně liší od skutečnosti.

Tento blog je věnován všem, kteří mají zájem se dozvědět jaký Írán skutečně je. Budu se zde snažit popsat vše, co zažiju za 10 měsíců, které tu mám strávit na místní pobočce AIESEC.

pátek 29. října 2010

Ubytování

Hned po příjezdu jsem byla ubytovaná u mého kamaráda - spolupracovníka a dozvěděla jsem se, že u něho budu muset zůstat týden, protože moje ubytování na dívčích kolejích ještě není zařízené. Pomyslela jsem si: "No to je paráda, ty Íránci nejsou ani schopni my zařídit koleje v předstihu a kvůli nim teď nemám kde bydlet." Až s odstupem času jsem pochopila, že co v ČR trvá zařídit týden, tady trvá měsíc a že všechno se řeší na poslední chvíli. Takže i moje koleje se nakonec zařídili - přestěhovala jsem se po týdnu na dívčí koleje blízko naší AIESEC kanceláře na Podnikatelské fakultě Teheránské Univerzity do budovy pro cizinky.
Mými spolubydlícími jsou: Korejka, která tu studuje už pět let islámskou architekturu a dalších pět let ještě studovat bude, a Ruska (původem Mongolka), která studuje perskou literaturu a končí tento rok.
Řekla jsem si, že bude super mít spolubydlící mluvící anglicky - netušila jsem však, že i cizinky, které tu studují, umí většinou jen farsi, někdy i základy angličtiny nebo alespoň nemluvili anglicky několik let, takže budu mít problémy s komunikací i na kolejích.
Každopádně Vám musím popsat, jak vypadá náš pokoj: evropský standart tu rozhodně nehledejte! Postele jsou dvoupatrové a při každém vašem nepatrném pohybu se celé rozkývou. Toalety, sprchy a kuchyň jsou samozřejmě společné pro všech cca 50 dívek v našem bloku - takže na záchod je lepší tu nechodit (jsou tu 3 toalety pro všechny holky) a do sprch je lepší chodit včas, protože kolem půlnoci už se štítíte tam vlézt (všude jsou vlasy, použité vložky apod.)
Pokud však máte víc peněz než já, můžete si dovolit soukromé koleje nebo byt. Jaký je rozdíl mezi soukromými a univerzitními kolejemi? Pokud jste cizinec, tak téměř žádný, kromě toho, že pokud přijdete pozdě na univerzitní koleje, musíte vyplňovat různé papíry a po půlnoci jsou koleje zavřené, takže se musíte složitě dovolávat otevření. Ale pro místní je to velký rozdíl - jakmile přijdete po 10 večer a to opakovaně, zavolají vašim rodičům, že se po nocích touláte venku. Další rozdíl je také v ceně - já za svůj "komfort" platím 150 dolarů měsíčně, za soukromé koleje se platí kolem 200 dolarů měsíčně.
Nejlepší, avšak nejdražší variantou je pronajmutí vlastního bytu. Nájem se pohybuje kolem 500 dolarů měsíčně (byt mého spolupracovníka byl 2+1 za 350 dolarů).

Žádné komentáře:

Okomentovat